Od 1. dubna 2026 vstoupily v účinnost hlavní povinnosti spojené s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele. Cílem systému je zjednodušit administrativu zaměstnavatelů a postupně nahradit řadu samostatných hlášení vůči institucím jedním elektronickým podáním. Podle informací MPSV má JMHZ v budoucnu snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů a nahradit až 25 různých formulářů vůči více institucím.  

Myšlenka je správná. V praxi ale první měsíce ukazují, že cesta k reálnému zjednodušení bude delší, než se může na první pohled zdát. 

Přípravy začaly dávno před ostrým provozem 

Na změnu systému vykazování vůči České správě sociálního zabezpečení a následně dalším institucím jsme se v CLA Czech Republic připravovali už od září 2025. Nešlo jen o technickou změnu ve mzdovém softwaru. Bylo nutné shromáždit a ověřit doplňující údaje od zaměstnanců našich klientů, sladit postupy s klienty, připravit mzdové týmy a průběžně reagovat na metodické a technické změny. 

Tato přípravná fáze byla administrativně náročná jak pro zaměstnavatele, tak pro mzdové účetní. A ne vždy bylo jednoduché vysvětlit, proč je potřeba získávat další údaje, když stát zároveň komunikuje JMHZ jako projekt, který má administrativu zjednodušit. 

Změny přicházely i během pilotního období 

U takto rozsáhlé změny je přirozené, že se systém v čase upravuje. V praxi ale bylo náročné zejména to, že ke změnám a úpravám docházelo ještě v průběhu pilotního testování, tedy do konce roku 2025. 

Informace se k odborné veřejnosti dostávaly často se zpožděním a převážně prostřednictvím školení, webinářů nebo metodických aktualizací. Pro mzdové týmy to znamenalo nutnost průběžně sledovat nové informace, vyhodnocovat jejich dopad do praxe a zároveň připravovat klienty na změny, které se stále vyvíjely. 

Situaci dále komplikovala závislost na mzdových systémech. Dodavatelé softwaru museli změny zapracovávat do svých programů, ale z pohledu praxe ne vždy dokázali reagovat dostatečně rychle. Zejména v prvním čtvrtletí roku 2026 bylo patrné, že úpravy programu neprobíhaly vždy v tempu, které by odpovídalo blížícímu se ostrému provozu. 

Ostrý provoz překvapil téměř všechny 

Spuštění ostrého provozu ukázalo, že připravenost systému nebyla ideální. Od dubna řeší mzdové týmy chybová hlášení, opravy, technické nejasnosti a různé specifické případy. 

Z pohledu praxe to působí tak, že ostrý start překvapil nejen mzdové účetní a zaměstnavatele, ale do určité míry také dodavatele mzdových programů a možná i samotnou ČSSZ. 

Systém je stále velmi živý. Zpětná vazba bývá zdlouhavá a práce s JMHZ vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Mzdové účetní musí průběžně ověřovat stav podání na ePortálu, komunikovat s ČSSZ telefonicky či e-mailem a zároveň se obracet na výrobce programu s dotazy, jak v systému řešit konkrétní situace. 

Ne vždy se však podaří získat jednoznačné nebo okamžité řešení. Dodavatel programu na podněty a opravy reaguje dalšími aktualizacemi, což v praxi znamená, že se mzdový software aktualizuje téměř každý týden. 

Zjednodušení ano, ale ne hned 

Stát dlouhodobě prezentuje JMHZ jako krok ke zefektivnění komunikace mezi zaměstnavateli a veřejnou správou. A s tím lze souhlasit. Jedno elektronické podání namísto řady samostatných výkazů dává z dlouhodobého hlediska smysl. 

Z pohledu každodenní praxe ale zatím nelze říct, že by JMHZ práci mzdovým účetním skutečně zjednodušilo. Naopak. V přechodném období přináší více kontrol, více ověřování a v některých situacích také duplicitní práci. 

Samotné podání JMHZ nyní probíhá ve více krocích a je nutné opakovaně kontrolovat, zda vše prošlo správně. Vedle běžného zpracování mezd tak přibývá další vrstva administrativy, která je časově náročná a vyžaduje vysokou míru pozornosti. 

Živý systém, ostré termíny 

Náročnost situace zvyšuje i skutečnost, že v tomto živém a stále se vyvíjejícím prostředí musí mzdové účetní dodržovat zákonné termíny. 

Týká se to například doregistrace zaměstnavatelů, zaměstnanců nebo podání JMHZ za duben. Na správné a včasné splnění povinností mohou být navázány i další dopady, například možnost uplatnit slevy na sociálním pojištění, které řada zaměstnavatelů využívá. 

Mzdové účetní tak pracují v prostředí, kde se systém stále ladí, ale odpovědnost za správnost a včasnost podání zůstává na jejich straně. 

Co by podle nás pomohlo 

Z našeho pohledu by si takto rozsáhlá změna zasloužila delší testovací období v reálném prostředí všech zaměstnavatelů. Ostrý provoz mohl být posunut například na 1. leden 2027, aby měli zaměstnavatelé, mzdové týmy, dodavatelé softwaru i samotné instituce více času ověřit funkčnost systému v praxi. 

Nejde o odmítnutí digitalizace. Naopak. Digitalizace veřejné správy je potřebná a JMHZ může být do budoucna skutečně užitečným nástrojem. 

Aby ale naplnilo svůj hlavní cíl, tedy zjednodušení administrativy zaměstnavatelů, musí být stabilní, předvídatelné a metodicky dobře podpořené. 

Výhled: opatrný optimismus 

Současný stav vnímáme jako náročné přechodné období. Ne jako důkaz, že systém nemůže fungovat. 

Věříme, že v průběhu roku 2026 se měsíční podávání JMHZ stabilizuje a začne postupně přinášet efekt, který od něj stát i zaměstnavatelé očekávají. Zkušenost z prvních měsíců ale jasně ukazuje, že i dobře míněná digitalizace potřebuje realistický náběh, dostatek času a kvalitní podporu pro ty, kteří s ní musí každý měsíc pracovat v praxi. 

Protože na konci dne nejde jen o systém. Jde o lidi, termíny, odpovědnost a důvěru v to, že digitalizace skutečně pomáhá.